Malířka Bára Golasowská o nalezení svobody a sebevyjádření v pomíjivém životě

Bára Golasowská, malířka okamžiku, od roku 2018 namalovala přes 200 obrazů a udělala přes 20 výstav. Byla schválená kurátory v Hong Kongu a New Yorku na Affordable art fair a v rámci ocenění Bruxelles Art Vue se umístila v top 30. Živá a barevná umělkyně se do malování zamilovala už jako malá holka z vesnice na severu Moravy. Její cesta k tomu stát se malířkou okamžiku ale nebyla zdaleka přímočará.

„V sedmi jsem poprvé řekla, že budu malířkou.“

„Narodila jsem se v Havířově a celé dětství jsem prožila na malé vesnici, v lese, s přáteli,“ vysvětluje mi Bára, jak velký vliv na její tvorbu má, že vyrůstala v přírodě. „Miluju na tom všechno – hory, řeky a vodopády.“

„Jako dítě jsem bývala často nemocná. Ležela jsem v posteli se svými tužkami a knihami a neustále jsem něco tvořila. V sedmi letech mě ve škole požádali, abych namalovala kulisy pro představení Macha a Šebestové. Byla to moje úplně první výstava a moc mě to bavilo!“

„Tehdy jsem také poprvé řekla před celou třídou, že budu malířkou. A soudružka učitelka si mě změřila a řekla: ,Malířkou pokojů?‘“

„Kráva,“ ulevím si a obě se s Bárou rozesmějeme.

„Tehdy mi to vtipné nepřišlo,“ pokračuje Bára. „Přiměla každého žáka, aby se postavil před třídu a řekl, co bude, až vyroste. A mně její reakce tak urazila! Každopádně, řekla jsem, že budu malířka. A to byl můj první velký milník, když mi bylo sedm.“

„Měla jsem pocit, že snažit se vydělávat peníze malováním není rozumné.“

Po základní škole šla Bára studovat na gymnázium do Havířova, kde se setkala se dvěma ze svých nejvýznamnějších mentorů. „Šlo o dva učitele. Jedním byl impresionista Vladimír Znamenák. Naučil mě, jak vidět světlo, jak malovat přírodu a zachytit moment.“

Druhou mentorkou byla Magdalena Hochfeld. „Naučila mě, jak malovat tak, aby dílo nebylo ,unavené‘ a zůstalo v něm hodně energie. Pod jejím vedením jsem se také naučila, jak malíři odpočívají a dobíjí baterky pro další tvorbu.“

Magdalena pomohla Báře připravit se na maturitní zkoušku z umění. Poté se cesty Báry a malování ale na dlouhou chvíli rozešly. „Šla jsem studovat práva a obchod. Měla jsem pocit, že snažit se vydělávat peníze malováním není rozumné. A pak jsem se vdala, rozvedla a pauza od jakéhokoli umění trvala téměř 20 let.“

„Mojí motivací vrátit se k umění byly emoce, pocity a vášeň pro něj.”

„Po rozvodu jsem začala hodně cestovat. Změny a neznámé věci mi nedělají problém. Jela jsem sama na Nový Zéland nebo do Indického oceánu. Svoboda je pro mě moc důležitá a cestování sólo miluju.“

Na cestách měla Bára prostor přemýšlet o sobě a o tom, čím by chtěla vyplnit svůj život. „Vrátila jsem se k malování a zdálo se, že je to nějaký osud. Přišlo mi to naprosto přirozené.“

Bára se začala své vášni intenzivně věnovat a v roce 2018 měla na kontě téměř 100 obrazů. „Moje středoškolská učitelka Magdalena se mě tehdy zeptala: ,Proč nepřemýšlíš o vystavování?‘ A já odpověděla: ,Přemýšlím, ale nejsem ještě připravená.‘ A ona řekla: ,Ty už jsi naprosto připravená!’“

Malířkou okamžiku

Před svou první výstavou v Semilasso v Brně seděla Bára na svém modrém gauči na jižní Moravě. S notebookem na klíně si lámala hlavu, jak se bude prezentovat. „Snažila jsem se vytvořit stránku na Facebooku a potřeboval jsem účet na Gmailu a vizitky… A k tomu jsem potřebovala nějaké jméno,“ vypráví Bára.

„V hlavě jsem si hrála se slovy imprese, momenty, protože jsem se považovala za impresionistku. Má tvorba je hodně pestrá na témata a baví mě malovat různé momenty, kde je dobré světlo. A najednou to přišlo, maluju okamžiky, jsem malířka okamžiku!“

„Umění sytí moji duši, když tvořím, jsem šťastná.“

Bára tvoří olejovými a akrylovými barvami na plátno, dřevo nebo papír. „Při malování zachycuju okamžiky našich životů – přírodu, různé pohyby, emoce… Dělají naše životy barevnějšími. Ale jsou velmi pomíjivé… Život je velmi rychlý.“

„Maluju bez přípravy rozložení motivu na plátno. Obvykle s myšlenkou na námět začínám malovat shora dolů. Používám převážně své oblíbené odstíny modré a silné tahy velkých štětců.“

„V začátku malby míchám odstíny přímo na plátně. Závěrem často používám kovové odstíny zlaté a stříbrné.“

Kouzlo v obraze – ono magické TO – potřebuje Bára vidět hned během první hodiny práce, jinak je pro ni malba bezcenná. „Jakmile to zachytím, udržuju tu energii v obraze až do konce, což zanechá nesmazatelný vizuální zážitek v divákovi, který je spojen se silnou emocí.“

Každý z Bářiných obrazů vypráví příběh daného okamžiku. „Chci, aby lidi mým obrazům rozuměli. Bez příběhu nejsem schopná tvořit. V mé tvorbě směřuju do různých oblastí života, třeba až budu na konci zjistím, že mé dílo, jako celek ten okamžik vystihuje a kompletuje… to bych si přála.“

Kde si obrazy Báry Golasowské prohlédnout

Od roku 2019 žije Bára v Praze a tvoří ve svém ateliéru na Želivského. „Praha je plná příležitostí pro umělce a já je chci využít.“

Pokud tě zajímají další exkluzivní tipy a příběhy jako tenhle, sdílím je se svými odběrateli v anglicky psaném newsletteru Prague Actually. Přidej se k nám tady.

A sleduj mě na sociálních médiích:

Původně publikované v anglickém originále: Bára Golasowská “Life Is Just a Moment”